Chtěl bych ti být nablízku

30. srpna 2016 v 20:34 | Sig
Chtěl bych Ti být blíž. Nablízku v pravém smyslu toho slova. Tak, abych mohl vnímat vůni Tvých čerstvě umytých vlasů. Mít Tě natolik blízko, abych mohl sáhnout kdykoliv na tvou tvář. Pohladit Tě po ní a sjet rukou dozadu na krk. Ucítit hrbolek krční páteře, který se Ti rýsuje pod kůží, a na který by sis přála nějaké pěkné tetování. Vím, že ho chceš už dlouho. Nejsi si zatím jistá motivem. Tak rád bych ho vybíral s Tebou. Poradil Ti. Diskutoval. A pak Tě doprovázel, abych Tě mohl držet za ruku, až tatér poprvé prošpikuje svou jehlou Tvou hebkou kůži, protože vím, že tetování bolí.

Ale určitě ne tolik, jako strach, že Tě jednou stejně ztratím. V tom přelidněném davu na Zemi.

Že se mi rozplyneš jako víla, tancující při měsíčku, kterou najednou překvapilo denní světlo. Že mi zmizíš jako sen, který se mi zdál k ránu, a mě zbydou na něj jen vzpomínky. A pocit. Pocit, že jsem zažil něco krásného. A nejen tak NĚCO. Protože Ty jsi mi otevřela oči, které i když se tvářily, že nejsou zavřené, ve skutečnosti byly.

Teď teprve vím, jaké je TO, co jsem vídal prozatím jen v romantických filmech a nevěřil, že TO vůbec existuje. Většinou se o TOM mluví jako o lásce, ale já bych snad ani žádné pojmenování nepotřeboval. Stačí mi ten pocit, když dýchám stejný vzduch s Tebou, i když zrovna nejsem tak blízko, abych cítil Tvůj dech. Který voní po melounových žvýkačkách, které máš nejraději.

Stačí mi, že se na Tebe můžu těšit. Že na Tebe můžu každý den myslet. Intenzivně. Tak moc, až se mi svírá srdce. Tak moc, že věřím, že to musíš cítit i na dálku, že jsem s Tebou.

Na to, až mi po několika nekonečných dnech zase skočíš do náruče. Ty víš, jak je pro mě těžké odloučení byť jen na pár hodin. A taky víš, že Ti nemůžu prozatím dát víc. I kdybych stokrát chtěl. Ale můžeš si být jistá, že na Tebe myslím každou minutu. A každou minutu přemýšlím o tom, že Tě prostě nemůžu ze svého života pustit.

Nedokážu si už představit svůj život bez Tebe. Vnesla jsi do něj tolik světla a radosti se svou energií, úsměvem, humorem a životním nadhledem. Z jednoho prý arogantního a upjatého člověka, který si myslel, že je vlastně spokojený s tím, jak žije, jsi udělala opravdového muže. Který získal určité sebevědomí a už se nebojí. Ničeho. Říct komukoli cokoli. A přesto zůstat slušný. Který začal teprve teď žít. Naplno a se vším všudy.

Jsi výjimečná žena a Ty to víš. Kdybych s Tebou neprožil to, co prožívám, nechybělo by mi to. Kdybych Tě měl ztratit, už teď vím, že by mě to zlomilo.

Tvoje tělo nebylo tou prvotní věcí, co mě na Tobě zaujala. I když je pro mě to nejdokonalejší a nejkrásnější. I přesto mi nešlo jen o to dostat Tě do postele.

Oslovila mě Tvá duše, se kterou jsme si souzněli. Zpočátku jen přes písmenka. I přesto jsem se po vcelku krátké době cítil ztracen. Ztracen v Tobě.

A po našem prvním setkání jsem věděl, že dílo je dokonáno. Že jsem do Tebe blázen takovým způsobem, jak se mi to nepodařilo ani v pubertě. Že Ty jediná si vyslechneš všechna ta moje slova obdivu a vyznání, která jsem nikdy nikomu neřekl.

Ty víš, že jsem Ti nikdy v ničem nelhal. Natolik si vážím Tvé důvěry, že bych ji nikdy nezneužil. Proto s Tebou jednám vždy přímo. A na rovinu. Stejně, jako Ty se mnou. Věděli jsme oba, co je v sázce.

Nevím, co bude dál. Stejně, jako Ty to nevíš. Ale věřím. Stejně jako Ty.

Že bok po boku a ruku v ruce zažijeme ty večery, o kterých jsme si povídali. Budeme sedět u vyhasínajícího ohně, ty svou hlavu položenou na mém rameni a já Ti budu ukazovat všechna souhvězdí, která znám.

Už při této představě mám úsměv na tváři a vím, že ho budeš mít i ty. Ten Tvůj krásný úsměv, který si neustále přehrávám v mé mysli, když je mi smutno.

A až budeme oba koukat jedním směrem, se zakloněnými hlavami, pak budeme oba vědět, že tohle je štěstí. Že právě tohle je to pravé, po čem jsme oba toužili. A že to chceme sdílet spolu.

A budeme oba děkovat Osudu, že jsme se vůbec našli.

Abychom se sobě vzájemně už nikdy neztratili.

P. S. Tento dopis je věnován všem ženám, aby nikdy neztrácely naději....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama