Dívka z protějšího okna

16. února 2016 v 19:50 | Sig
Pavlovi bylo zrovna nedávno 17. Nebyl jako ostatní kluci, kteří navštěvovali diskotéky jen proto, aby tam ulovili nějakou tu povolnou holku. Byl jiný. Moc rád pozoroval ostatní. Ale ne z očí do očí.

Měl dalekohled, kterým se vloupával do soukromí druhých. Měl to štěstí, že panelák, kde bydlel byl přímo naproti druhému, takže viděl jedněm do kuchyně, jiným do obýváku a dalším přímo do ložnice. Každá domácnost měla svůj rituál. Někde se chodilo do koupelny v deset večer, jinde šli spát zásadně už po večerních zprávách. Kdyby si dělal záznamy, zjistil by, jak někteří lidé pravidelně v určitou dobu vstávají, jdou si zakouřit na balkon, ve stejnou dobu zhasínají, ve stejnou dobu se milují.

V jednom okně, nedaleko toho jeho, bydlela mladá žena pravděpodobně v 1+1, nebo garsonce. Pavel ji často vídal nahou. Možná právě proto se věnoval hlavně jejímu oknu. Aspoň v poslední době, protože teprve před měsícem se přistěhovala. Předtím tam vídal starší paní, která vypadala jako učitelka v důchodu. Dívka měla krásné dlouhé vlasy. Ze začátku chodila po bytě v košili, ale jak se oteplilo, sundala i tu. A kdyby jen tak chodila, ona i cvičila nahá.

Pro mladíka jako Pavel to byla naprosto úžasná podívaná. Když neznámá kráska skákala přes švihadlo nebo dělala stojku, byl u vytržení. Každý den čekal, až rodiče půjdou spát a on bude moct vzít svůj dalekohled a kochat se jejími křivkami. Na dálku jí odhadoval tak 25 let a moc po ní toužil. Chtěl se s ní seznámit. Taky proto, že předpokládal, že nemá přítele. Nikdy u ní neviděl žádného muže. Očekával, že se tak jednou stane, ale ona dívka trávila svůj volný čas pořád sama. Možná i proto se do ní bezhlavě zamiloval a přemýšlel, jak by jí mohl pomoci. Nebyl ještě mužem, který by se dokázal o ženu postarat ve všech směrech, ale byl natolik dospělý, aby se o ni dokázal postarat jako muž. Na rozdíl od svých vrstevníků ale neměl zkušenosti se sexem. Možná jen teoretické, z časopisů a internetu. I když tohle nemůže v žádném případě nahradit přímý kontakt s druhým tělem.

Proto si nachystal plán. Věděl, že nemůže přijít jen tak k jejím dveřím a zazvonit. Jeden páteční večer se rozhodnul. Poté, co ji uviděl, jak se obléká a zřejmě jde spát. Zvláštní - celý den běhá po bytě nahá, ale do postele se obléká. Asi je jí v noci zima, vydedukoval Pavel. Chudinka - nemá nikoho, kdo by ji zahřál. Musím s tím něco udělat! Prostě musím!

Věděl, že chodí běhat. Druhý den ráno proto nazul brusle a zamířil do parku. Za malou chvilku ji viděl přibíhat k němu. Měla na sobě stejnou teplákovou soupravu, kterou si oblékala na spaní. Jak ho míjela, trošku se na něj pousmála. Všimla si ho! Ale pak už ji neviděl. I když hlídkoval u jejího domu celý den, takže zapomněl i na oběd a večeři. Už se neukázala.

Byla sobota a rodiče vyrazili kamsi na oslavu. Takže tentokrát mohl vzít dalekohled do ruky daleko dřív. Bylo 8 hodin. Po chvilce se rozsvítilo její okno a už ji vidí, jak ze sebe shazuje oblečení. Začala cvičit. I když byl unavený z bruslí a nejraději by zalehnul, řekl si, že musí vydržet. Po cvičení se šla osprchovat, hodila na sebe teplákovou soupravu a zhasla. Šla spát?

Ne, vidí malou škvírku světla od dveří. Který se rozevřel a zavřel. Jde ven? V mžiku se obléknul a nazul na nohy brusle. Musí ji stihnout a vědět kam jde! Zahlédnul ji jak probíhá parčíkem. Vydal se za ní. Ale nesmí ji vyplašit. Mohla by se polekat a přišel by o ni navždycky.

Jel asi 50 metrů za ní. Věděl jistě, že si ho nevšimla. Běžela pod lampami, on se držel ve stínu. Proběhla až na konec ulice a zamířila na louku. Věděl, že tam někde stojí statek, ale nikdy v něm nebyl. Za červeně natřenými stěnami toho stavení totiž čekaly prodejné holky. Neon měl v nápisu "Kouřící králík" a i když ho majitelé inzerovali jako pánský klub, bylo nad slunce jasné, z jakého důvodu sem muži chodí. Už dávno ho chtěl vyzkoušet, ale jednak mu ještě nebylo 18 a druhak se bál. Dívka běžela dovnitř. Pak se mu ztratila z očí.

Pavel se schoval ve křoví a čekal. Neviděl už nic, protože objekt připomínal středověkou tvrz. Oplocenou. Připlížil se k plotu a zkusil se vytáhnout tak vysoko, aby viděl, co se odehrává za ním. Viděl přijíždět limuzínu. Z ní vystoupil postarší muž v obleku. Mezi dveřmi už na něj čekalo několik polonahých dívek. Jedné pokývl a naznačil, aby ho následovala.

Ano, byla to jeho neznámá z garsonky. A Pavel poznával i toho muže. Viděl ho občas v televizi a má něco společného s vládou. Takže ten páprda si odváděl JEHO dívku.

"Slezte okamžitě dolů!!" zaznělo mu najednou za zády. Ohlédl se a za ním stáli dva hromotluci v oblecích. Už stejně chtěl slézt, bolely ho ruce. Seskočil a kouká se do těch jejich ostře řezaných obličejů. Jeden z nich k němu přikročil, chytil ho pod krkem a říká: " Nic jsi neviděl, jasný??" Pavel horlivě přitakal. Ale asi to nestačilo, takže ten druhý k němu přistoupil a jednou mířenou ranou mu jednu nasolil do nosu. A ještě pohlavek a kopanec do břicha. To už se Pavel válel na zemi a tekla mu červená.

Ani nevěděl, jak se na bruslích dostal domů. Rodiče se ještě nevrátili. Omyl si obličej, hodil špinavé věci do koše na praní, na napuchlý nos přiložil studený obklad a zamknul se na dva západy. Dalekohled schoval do šuplíku a už se neodvážil podívat na panelák naproti. Přísahal si, že už to nikdy neudělá. Třásl se jak bolestí, tak hrůzou a strachy.

Modlil se, aby se rodiče co nejdříve vrátili z té oslavy.

Teprve pak se bude cítit bezpečně a konečně usne.


Malý, ztracený chlapeček.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama