Říjen 2015

Jak se máš????

16. října 2015 v 10:47 | Sig
Oslovil mě jako první. Na jiné seznamce. Ale ono je to vlastně úplně jedno kde. Protože muži se chovají všude stejně. No jasně, že na erotické budou ještě trošku vulgárnější. Tahle se tváří slušněji.


Takže první věta nebude o tom, jestli si za*ukáme. Prostě napsal, že mi přeje hezký večer. Dobrá, sice nic originálního, ale ani neurazí. Odepíšu, že děkuji a nápodobně. Odepsal, že děkuje a nemám zač. Tím konverzace skončila. Druhý den mi opět přeje hezký večer. Sakra, co mám na tohle napsat? Zase, že děkuji? No dobrá, nejsi originální ty, nebudu ani já. Takže odepisuji, že "děkuji a tobě taky".


Další jeho záludná otázka následovala: " A co - jak ses dnes měla?"
Odpovídám něco ve smyslu, že v práci nic moc a jak se jako dotyčný jmenuje. Že by se mi třeba mohl představit jako správný gentleman. Stalo se, takže vím, že je Radek a že se zrovna chystá na nákup. No prosím pěkně, bez této informace opravdu nevím, jak bych přežila dnešní večer.

Další den se opět ptá - jak bylo a co dělám? Něco málo odepíšu a prý: " Tak dobrou noc a pěkné sny."

Další den - jak překvapivé: " Ahoj a pěkný pátek. Jak ses dnes měla?" Řeknu vám, že začínám být na tuhle otázku alergická. Už ani nevím, co mám odepsat, protože se mi opravdu nechce dávat denní raport jako na poradě u šéfa. Takže již ponechávám bez odpovědi. A další den to samé: " Pěknej den, jak se máš dneska?" Tak tomuhle muži tedy fantazie rozhodně chybět bude. Proč se vlastně s někým takovým vůbec seznamovat, když není schopen dát dohromady ani pár vět, které by aspoň trošku naznačily, o co mu vlastně jde. Protože o psaní snad ani ne, když ho zajímá, co jsem dělala já, aniž by napsal cokoli o sobě.


Ještě další den proběhly dva dotazy, jak se mám, co dělám, jestli jsem doma nebo v práci a musím říct, že to už jsem nabírala přetlak jako papiňák. Sakra, to je ten muž opravdu tak chudý duchem, že se nedokáže zeptat na něco jinýho? Nebo o co mu jde?


Moje beraní povaha trpělivostí neoplývá, to víme. Tedy já to vím - celý svůj život. O tom, že jsem beran, se může každý dočíst na mém profilu. Pokud tedy není líný číst. Ale když se s někým chci seznámit - a to opravdu a reálně - tak si přece přečtu cokoliv, co by mi mohlo toho dotyčného přiblížit. Abych ho aspoň malinko poznala. Aby věděl, že jsem se zajímala o to, co ho baví.


Takže po další otázce - jak se mám - kterou jsem už prostě neustála, dotyčnému pánovi jsem napsala, aby těchto otázek jednou provždy zanechal a pokud nemá jiné téma na konverzaci, tak mu popřeji hezký večer a hodně štěstí při hledání. Od té doby je klid po pěšině.


Ale tak nějak mi nejde do hlavy - byl na takové nízké úrovni, že nedokázal dát dohromady kloudnou větu?

Nebo o co mu vlastně šlo?

Chápete to?

Nebo, že by se mě - plachej? :-)