Chcete pobavit Božstvo?

22. září 2015 v 20:31 | Sig
Pokud chcete rozesmát Božstvo, řekněte mu o svých plánech. Ano, přesně takhle to funguje.


Že ne? Ale prosím vás. Určitě každý z vás zažil ten okamžik, kdy jste šťastní, všechno je zalité sluncem a pak se objeví z ničeho nic na displeji vašeho telefonu zpráva, která všechno změní.
Přistanete tvrdě na zemi. Po kolikáté už? Raději to ani nepočítáte. Život přece není o počtu nádechů a výdechů, ale o okamžicích, které berou dech. A vy jste několik takových měli to štěstí prožít.


Bylo krásné léto. Užili jste si ho maximálně. Možná i díky tomu, že jste vděční za každý krásný den a okamžik, už necítíte ani zklamání, ani výčitky, že jste něco udělali špatně. Chovali jste se přirozeně a přesně tak všechno plynulo.

Čtete si už po několikáté sms, ve které vám člověk, o kterém jste si mysleli, že od něj se něčeho podobného nemůžete dočkat, oznamuje, že je mezi vámi konec. Ale přece vás miluje? Nebo si to v ten okamžik, kdy vám to říkal, opravdu jen myslel? A najednou? Prázdno. Prý se k vám nehodí. Prý chcete moc z jeho volného času, který potřebuje rozdělit i mezi své povinnosti a hobby. Na které by mu nezbýval čas, kdyby vám byl stoprocentním partnerem.


Jenže vy nechcete být až na konci seznamu jeho priorit. Chcete být pro muže důležitá. Chcete, aby o vás stál. Chcete, aby ho zajímalo, co právě děláte. Chcete, aby věděl, že vám chybí. Chcete, aby s vámi byl rád. Chcete si naplánovat spoustu krásných věcí, které spolu budete prožívat.

Je to tak moc? Je to příliš svazující? Vždyť láska nezná hranice. Nezná vzdálenost. Nezná sobectví. Pokud je to ovšem ta pravá. Pokud ne, rozdělí ty dva cokoliv.

Život jde dál a každého z nás čeká ještě spousta prožitků. Ať krásných, nebo bolestných. Ale o tomhle všem je přece náš každodenní život.


O úsměvu, který vám věnoval neznámý kolega včera na obědě. O mrknutí, kterým vás obdařil cizí muž v trolejbuse. O kamarádce, která je šťastná, že vás má a pro kterou jste jedinou oporou v těžké chvilce. O kolegyni, která se s vámi podělí o výbornou buchtu a přinese vám osobně vypěstovanou červenou řepu. O synovi, který spořádá na posezení několik kousků vaší cuketové buchty s citronovou polevou.

O zprávě, kterou vám napsal neznámý mladík na sociální síti. Když vás potkal před 14 dny v baru a neodvážil se vás oslovit. Pak při prohlížení stránek onoho podniku narazil na vaši fotku, kde jste byla označena. A pak už mu nic nebránilo vám napsat, že vás moc chce poznat a zve vás na kávu.


Ano, i o takových malých příjemnostech je život. Proč jej nežít pořádně? S láskou k sobě samému v našich srdcích. Jsme tu jen tak kratičkou chvíli. Netrapme se tím špatným, co se nám v životě stalo. Pojďme si vychutnávat každou další minutu, která bude přesně taková, jakou si ji uděláme. Nikdo to totiž za nás neudělá. Jen my sami máme tu možnost a dar. Máme všechno ve svých rukou.


Protože neexistují žádní cizí lidé, jen přátelé, které jsme dosud nepoznali.


A taky proto, že co lidé říkají a dělají, se nás nemůže dotknout. Zraňují nás pouze naše reakce.


Stejně tak nezáleží na tom, co děláte, ale jak se přitom cítíte.

Vždy dělejte všechno tak, jak nejlépe dovedete.

Každý si svou cestu musí projít sám. A proč ne, když sami sebe známe nejlíp a jsme sami sobě tím nejlepším přítelem.


Takže nasaďme úsměv a vzhůru do života!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama