Kamarádka

6. července 2014 v 18:04 | Sigi
To snad není možné! Eva nevěřícně zírala na zprávu, která jí přistála na sociální síti. Z profilu její nejlepší kamarádky Jany. Znaly se víc než 15 let. A znaly se dobře. Aspoň si to doposud myslela.
"Píšu to poprvé a naposled! Přestaňte se mezi mě a Janu srát! Děláte akorát problémy. Vy jste normální DĚVKA! Tak se na nás vyserte. Nebo vám udělám takové peklo, že se poserete! Vyserte se na nás!!!!!!!!!!!!!!!! A neotravujte už ani Janu. Myslím to vážně!!!!!! Sbohem."

Zírala na ten text a znovu na obrázek své kamarádky. To určitě nepsala ona, ale ten její psychopat, se kterým se poznala na jedné seznamce. Člověk, který je o dvacet let mladší než Jana. Se kterým se zná teprve půl roku, ale už mu svěřila klíče od svého bytu. Který jí o sobě dohromady nic neřekl. Snad jen to, že pracuje v zahraničí jako dělník ( 2-3 měsíce v kuse) a pochází z Čech. Kam se vždycky vrací, když mu skončí pracovní povinnosti. Potřebuje přece také pobýt s kamarády ne? Eva je přesvědčená, že ti jeho "kamarádi" nosí sukně. Že má prostě v místě svého trvalého bydliště přítelkyni nebo milenku. Proto tam chce trávit po návratu z ciziny hodně času. Janě věnuje většinou jen pár dní ze svého drahocenného volna.

A ona je takový hodný blbec, že mu dělá taxikářku, když do Čech pro něj jezdí, aby si ho odvezla k sobě domů. Je to přes 200 kilometrů. Ale co by ona pro svou lásku neudělala. Nevadilo jí, že na něj musela čekat hodinu někde v parku nebo kavárně. Protože on ještě nedodělal práci v domě svého nejlepšího kamaráda. A tam ji přece vzít nemohl. Na staveniště. Věřila mu. Tak jako vždycky všem. Ve svém životě potkávala muže, kteří ji jen využívali. Tento je stejný. To jen Jana si myslí, že ji miluje. Proč? Protože jí to přece řekl! Že se tak nechová, jakoby neviděla. Nebo nechce vidět?

Proč je Jana tak slepá? Proč se nechá využívat pijavicí, která se na ni přisála hned poté, co zjistila, že jí projde všechno? Stačí říct - "Miluju tě." Jak snadné. Eva tušila, že své kamarádce pomoct nedokáže. Svůj názor na NĚJ jí řekla, ale bylo to jako házení pomyslného hrachu na stěnu.


Aspoň jí napíše na mobil, že má na sociální síti záškodníka, napadlo Evu. Byla noc, ale věděla, že Jana nechodí brzo spát. Udělala to. Za okamžik dostala odpověď, která jí znovu vyrazila dech:
"Nás vynechte!!! Nebo bude zle. Doufám, že jste to už pochopila!!!!!! Je to jasné?"
Proboha on má i její mobil! Je vůbec Jana v pohodě, když jí ON odepisuje i z jejího telefonu? Nechtěla se pouštět do křížku s člověkem, se kterým její kamarádka žije, ale potřebovala se ujistit, jakýmkoliv způsobem, že je všechno v pořádku. Odepsala tedy, že ubožák, který nectí soukromí druhého, jí nestojí ani za slovo. A že chce mluvit s Janou. Odpovědí jí bylo, že její kamarádka o tom ví. A že jim má vlézt na záda. S děvkou, že si psát nebude! A bylo vymalováno. Co teď? Byla skoro půlnoc a Eva neměla žádnou možnost zkontaktovat Janu.


Napsala jí aspoň mail, ve kterém jí přeposlala zprávu ze sociální sítě a svou obavu o ni. Celou noc pak nemohla usnout. Strašily ji děsivé sny, ve kterých je Jana přivázaná k židli a její "přítel" ji mučí.


Druhý den se probudila polámaná, jakoby složila tunu uhlí. Možná by se cítila líp, kdyby tomu opravdu tak bylo. Ale psychická bolest a strach o blízkou osobu, byly horší. Musí Janě zavolat!! Pokud to nezvedne ona, zkontaktuje její dceru, nebo pojede za ní domů, i kdyby měla zavolat Policii, prostě udělá cokoliv, aby se dozvěděla, že se nic závažného neděje.

Sotva dorazila Eva ráno do práce, přistála jí na mobilu zpráva:
"Já četla, co ti Lukáš psal. Já ho totiž včera vyhodila, on si myslí, že mě štvete proti němu. Omlouvám se, říkala jsem mu, aby tě vynechal, že ty s tím nemáš nic společného. Ale byl jak lítá saň. Teď jsem v práci."

Evě spadnul ze srdce snad stokilový balvan. Takže je Jana v pořádku! A je v práci - výborně, to jí můžu zavolat - pomyslela si. Vzala telefon a vyťukává Janino číslo. Slyší její veselý hlas, jakoby se nic nestalo. Eva zjišťuje, že její kamarádka onoho člověka vlastně vůbec nevyhodila, jen se tak nějak pohádali. Řekla mu, že si má sbalit kufry a jít, když nemůže vydržet bez kamarádů. Řekl jí, že mu je jedno, že bude bez kamarádky ona, ale on si svoje vzít nenechá. Eva zjistila, že té noční zprávě na sociální síti, byla její kamarádka přítomna a sama mu prý mobil půjčila, aby jí ON mohl odepsat. Proč? Proč to Jana dopustila? Má už natolik vymytý mozek, že je jí nějaký v podstatě cizí chlap, milejší než nejlepší přítelkyně? Že ho nechá ji takhle urážet? Říkaly si vždy - v dobrém i ve zlém.


Ano Eva vždycky stála při Janě. Podporovala ji. Hlavně psychicky. Vždycky byla její spřízněnou duší, když cokoliv potřebovala. Když měla finanční problémy, kvůli kterým se dostala na jedno nehezké místo, Eva neměla problém dál pokračovat v přátelství. Měla Janu prostě ráda. Nosila jí jídlo, když se rozešla po 7 letech se ženatým milencem, který ji jen využíval. Když jen plakala a na nic se nemohla soustředit. Bylo to její rameno, které si nechala polévat potokem Janiných slz. Přinesla jí nákup, když si vyvrtla kotník při stlaní postele. Nenechá ji přece umřít hlady, když se nikam nedobelhá. Věděla, že Jana na ni spoléhá. Nemohla ji přece zklamat.


Ať Eva přemýšlela, jak přemýšlela, nedokázala si najednou vybavit, kdy pro ni něco udělala Jana. Ano, zaplatila jí drink v restauraci, když na tom ještě byla finančně dobře. Dala jí drahý dárek k narozeninám, protože tenkrát na to ještě měla. To dělala pro hodně "dobrých přátel" ve svém okolí. Kteří najednou záhadně zmizeli, když zjistili, že už nemá peníze, ale naopak dluhy a spoustu problémů.
Jen Eva s ní ustála všechno. Nikdy se na ni nevykašlala. Jak listuje pamětí, vybavuje si jejich dlouhé rozhovory. Ve kterých Jana měla vždy hlavní slovo se svými problémy s muži. A nejen s muži. S čímkoliv. Eva měla mnohokrát pocit, že Jana ji ani nevnímá, když začala o svých problémech. Jakoby se jí nechtělo analyzovat kamarádčin život, když ten její je přece složitější a náročnější.


Tohle všechno Evě běželo hlavou, když ťukala do mobilu větu, že si nepřeje, aby Jana půjčovala svůj mobil JEMU. Že to, co napsal je na trestní oznámení pro vyhrožování a urážení. Že má vše schované, ať si s ní nehraje, že se nenechá ponižovat od nějakého chudáka. Odpověď jí přišla opět v noci. Bylo jasné, kdo ji psal.

" Tak ještě jednou! Pokud si myslíte, že se vás zaleknu, tak jste na omylu. Vyserte se na náš život a já se vyseru na váš. A skovávejte si, co chcete. Doufám, že jste to už pochopila!"
Je to marné. Eva položila hlavu do dlaní. Její přítelkyně má zrovna druhý den narozeniny. Původně je měly oslavit spolu. Těšila se, až jí předá dáreček. Teď ale netuší, jakým způsobem by ho měla předat. Jana bude v den narozenin v práci, tam by to šlo. Zprvu jí to přišlo jako dobrý nápad. Ví, že Jana doma nebude moct přiznat, že dárek je od ní. Ví, že se s ní musí sejít potají, protože její "stíhač" by jí dělal peklo. ON odjede až za měsíc. Pak se třeba Jana vzpamatuje.

Přemýšlí o tom, jak je to ponižující. V jejich věku. Jsou přece už dospělé. Oběma věk označuje číslovka s koncovkou - sát. Jsou tedy již zkušené a rozumné ženy. Ano, to si myslela Eva doposud. Realita jí ukazuje ale jinou tvář. Pokroucenou "lásku" muži k ženě. K ženě, která nevidí, že je opět využívána a zneužívána. Možná to tak chce. Možná nemůže být s hodným mužem. Nechá se ráda trápit. Všechny tyhle myšlenky Evě vířily hlavou. Co má tedy dělat?

Jet za kamarádkou i přesto, že se jí ani slovem nezastala, když její "přítel" psal sprostá obvinění? I přesto, že to vypadá, že chce zahodit dlouholeté přátelství kvůli jednomu ubožákovi? Byla by to Janina volba. Eva nechce dělat problémy. Proto, když jí přítelkyně píše, jestli se tedy za ní zastaví, odepisuje, že ne. A důvody vypisovat nebude, protože neví, kdo si zase její zprávu přečte. Ať se Jana nezlobí, ale ať se jí ozve, až nebude pod dozorem a bude sama. Že se sejdou a společně oslaví její narozeniny. Dáreček má pro ni nachystaný. Odpovědí jí bylo strohé, že to bude až za měsíc a pokud Eva nechce, tak ať nejezdí.


Napsala, že nemůže pořád zkousnout, jak ji Lukáš urážel a ona tomu jen přihlížela. Nic neudělala. Že nemá zapotřebí si nechat vyhrožovat. Má ji nechat na pokoji, tak ji nechá. Má ji ráda, ale bojovat o ni nebude. Ponižuje ji to.


Jana se zmohla jen na strohé:
"Jak chceš. Tak to nezkusuj a nejezdi už vůbec. Pa."
Poslední věta ji šokovala. Ale nedalo jí to a ještě naposledy naťukala do mobilu:
"Ty jsi zřejmě vůbec nepochopila, o co tady jde. Vezmi si to obráceně, kdybys byla na mém místě. Ale nechci to řešit přes SMS, třeba to časem dojde i tobě. Myslím, že se zlobíš na špatného člověka, ale všechno je tvoje volba. Já se tím docela trápím, ale ty na tom všem nejspíš nic špatného nevidíš. Už to nechme."

Jana:
"Já nejsem taky v pohodě, přišla jsem o NEJ kamarádku. Myslela jsem, že za mnou přijedeš, ale urazila ses i na mě, tak co."
Evu opustily poslední zbytky snahy něco vysvětlovat. Je vidět, že to nemá smysl. Už nebude Janu zachraňovat. Nebude jí dělat vrbu pro její problémy. Má přece ještě jednu skvělou kamarádku, na kterou je, na rozdíl od Jany, vždycky spolehnutí. Která s ní byla už vlastně od útlého věku vždy, když Eva potřebovala. TUHLE kdyby ztratila, byla by to opravdu ztráta.


Poslední krok, který Eva udělala, byla zpráva, kterou poslala přes sociální síť Janině dceři. Že se nepohodly kvůli Lukášovi a ať na mamku dává pozor. Že její úloha v životě Jany nejspíš končí. Pokud se Jana bude chtít sejít poté, co ON odjede, bude Eva vstřícná. Ale netuší, jak se bude cítit, ani jestli jí to bude vůbec příjemné. Je možné, že se už nikdy nesejdou. Je možné, že i když se sejdou, zjistí jedna nebo druhá, že už to není takové, jako předtím. Janina dcera odepsala pouze to, že o všem ví. Prý je s mamkou v kontaktu každý den, takže ví, že je v pořádku a dohlédne na ni. Že mámu nechápe, protože ten JEJÍ je obdobou jejího posledního "vztahu", ze kterého ji Eva dostávala hodně dlouho. A že Evě občas napíše.


Shodly se v mínění na Lukáše. Ale musí nechat Janu prožít si důsledky svých rozhodnutí. Snad Eva teď bude klidněji spát, když bude vědět, že je Jana v pořádku a někdo z jejích blízkých na ni bude dávat pozor, tak jak to dělala spoustu let předtím ona. Až čas ukáže, jestli přišla o přítelkyni definitivně, nebo se ještě dají dohromady.


Zlatá nit přátelství se může přetrhnout a znovu navázat, ale už navždy na ní bude uzel.
"UBLÍŽIT TI MŮŽE JEN TEN, KOMU TO DOVOLÍŠ."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama